Čeština
Od roku 2019 jsou čidla C-AQ-0001R až C-AQ-0004R nahrazena novou generací čidel C-AQ-0006R.
Na sběrnici CFox a RFox jsou k dispozici moduly měření CO2, kouře, těkavých látek (VOC) a RH (relativní vlhkosti). Modul C-AQ-0006R je k dispozici pro měření základních veličin, viz dále v textu a nahrazuje moduly C-AQ-0001R až C-AQ-0004R. Moduly jsou určeny pro montáž na zeď nebo instalační krabici do interiéru.
Obecné zásady pro umístění čidel v interiéru:
Vhodné podmínky
- V místech, která jsou nejvíce vypovídající z hlediska kvality vnitřního vzduchu
- Ve výšce cca 1 ÷ 2,5 m nad úrovní podlahy
- Minimálně cca 1 metr od rohu místnosti
- V místech, kde se pohybuje teplota v rozmezí cca 10 ÷ 40 °C
- V blízkosti (ne v těsné blízkosti) odtahu vzduchu z místnosti
Nevhodné podmínky
- V blízkosti oken
- V blízkosti vchodových dveří
- V místech s omezenou cirkulací vzduchu jako zádveří, výklenky apod.
- V místech s prudkými změnami teploty
- V místech s prudkými změnami vlhkosti
- V místech, kde dochází ke kondenzaci vzdušné vlhkosti
- V místech, kde by přímo lidé vydechovali na čidlo
- V místech, kde se mohou nacházet výpary různých chemikálií jako např. čistících prostředků a podobně
- V místech, kde hrozí nebezpečí postříkání čidla různými kapalinami
CO2 - kdy použít čidla měření oxidu uhličitého
Vhodným indikátorem kvality vnitřního vzduchu je koncentrace oxidu uhličitého (CO2) tam, kde jsou hlavním „zdrojem znečištění“ vzduchu lidé. Se stoupající koncentrací CO2 stoupá totiž stoupá i koncentrace ostatních znečišťujících látek jako jsou různé bakterie, mikroorganizmy, čpavek, těkavé organické látky a podobně. Je vhodné tedy sledovat úroveň koncentrace CO2 a na základě naměřených hodnot buď řídit ventilační systém nebo alespoň ručně větrání vnitřních prostory.
Samozřejmě pro prostory vybavené ventilačním zařízením je vhodné použít čidlo CO2 pro řízení aktuálního výkonu ventilace.
V porovnání s ventilačními systémy řízenými pouze na základě času, ventilační systémy řízené pomocí čidel kvality vzduchu mohou splnit zdánlivě protichůdné požadavky a to minimalizovat spotřebu energie a současně zvýšit a udržet dobrou kvalitu vnitřního vzduchu.
Čidla CO2, která měří zejména obsah oxidu uhličitého ve vzduchu, nedetekují běžné znečištění vzduchu. Kde se můžou vyskytovat další zdroje znečištění vzduchu je vhodné použít čidla znečištění vzduchu, která jsou citlivá na různé plyny znečišťující vzduch. V těchto případech je nedostatečné řídit ventilaci jen na základě hodnot koncentrace CO2.
Tělesným vypařováním povrchem kůže se uvolňují také těkavé organické látky (VOC), které jsou současně nositelem odérů. Dvě třetiny těchto látek tvoří aceton, kyselina máselná, etanol a metanol. Zbytek tvoří acetaldehyd, allyalkohol, kyselina octová, amylalkohol, dimetylketon a fenol. Vzhledem k tomu, že u osob společně s produkcí CO2 dochází přímo úměrně k vypařování škodlivých látek a kvůli jednoduché měřitelnosti koncentrace CO2 se vyhovuje vyhodnocení kvality vnitřního vzduchu pomocí obsahu CO2. Tento postup je použitelný jen u místností, kde není dovoleno kouřit a kde je hlavním zdrojem emisí škodlivin lidský metabolizmus, stavební konstrukce a materiály a vybavení místností.
Pro sledování aktuální koncentrace CO2 je k dispozici čidlo C-AQ-0001R. Řízení větrání (nejlépe s rekuperací tepla) koncentrace CO2 je velmi významné pro rychle rostoucí trh nízkoenergetických (NED) a pasivních (PD) domů. Zároveň roste význam včasného řešení vlhkosti, kdy může být vhodné i využití rekuperace vlhkosti – více v kapitole Větrání.
Typická hodnota CO2 v ovzduší na venkově je 350 ppm, 400 ppm ve městě a 450 ppm v centru města.
Doporučené hodnoty pro vnitřní prostředí (obytné prostory):
Doporučená cílová hodnota < 800 ppm (vysoká kvalita vnitřního vzduchu)
Doporučená střední hodnota < 1000 ppm (střední až středně nízká kvalita vzduchu)
Doporučená max. hodnota < 1400 ppm (nízká kvalita vzduchu)
SMOKE – kdy použít čidla kouře
Oxid uhelnatý (CO) je bezbarvý, toxický plyn bez zápachu, vytváří se zejména při nedokonalém spalování. Přičemž vystavení vyšším koncentracím může být velmi nebezpečné, oxid uhelnatý snižuje schopnost krve přenášet kyslík a nepozorovaně tak může dojít k postupné otravě.. Symptomy při nízkých koncentracích jsou bolení hlavy, únava, nevolnost apod.
Tyto příznaky jsou nezřídka pozorovány při koncentracích i pod 25ppm.
Ve většině budov je koncentrace oxidu uhelnatého pod 5ppm.
Koncentrace nad 5ppm obvykle indikují přítomnost produktů nedokonalého spalování.
Zdroji oxidu uhelnatého jsou nejčastěji kouření a potom provoz motorových vozidel.
Při hoření tabáku vzniká celá řada toxických plynů, z nichž toxikologicky nejvýznamnějším je oxid uhelnatý - CO. Je to bezbarvý plyn bez chuti a zápachu s vysokou schopností se vázat na hemoglobin (více než 200-krát vyšší schopnost než u kyslíku) a je značně jedovatý. Zabraňuje přenosu kyslíku krví z plic do těla a vyvolává tak dušení.
Dalším významným toxickým plynem je z hlediska negativního vlivu na člověka oxid dusičitý - NO2. Velmi snadno proniká z plic do krve a může způsobovat obtíže hlavně dětem a citlivým jedincům například trpícím astmatem. Pro ně je za bezpečnou považována koncentrace oxidu dusičitého desetkrát nižší než pro zdravé jedince. Oxid dusičitý dráždí sliznice, způsobuje pálení očí, dýchací potíže, bolesti hlavy.
Čidlo SMOKE, modul C-AQ-0002R využijeme pro řízení větrání prostor, kde se pohybují kuřáci (restaurace a další prostory s větším pohybem lidí). Je vhodné i pro řízení ventilace v RD kuřáků.
VOC – kdy použít čidla těkavých organických látek
Existuje mnoho chemikálií syntetických a i přírodních, které se nazývají těkavé organické směsi označované zkratkou VOC původem z anglického označení (Volatile Organic Compounds). V budovách je velké množství zdrojů těchto chemických látek., jako například plasty, nábytek, stavební materiály, různé chemické čistící prostředky, leštěnky, cigaretový kouř, dále např. kuchyňské výpary, hnijící látky organického původu a podobně.
Čidlo VOC , modul C-AQ-0003R využijeme např. pro řízení větrání kuchyňských provozů apod.
RH - Relativní vlhkost
Vlhkost vzduchu znamená vlastně množství vodních par, obsažených ve vzduchu, přičemž toto množství závisí na tlaku a teplotě.
Pro vyjádření vlhkosti vzduchu v interiérech se obvykle používá takzvaná relativní vlhkost vzduchu udávaná v procentech.
Absolutní vlhkost vzduchu je dána hmotností vodní páry v jednotce objemu vzduchu. Jednotkou absolutní vlhkosti vzduchu je jeden kg/m3.
Relativní vlhkost vzduchu je poměr mezi množstvím vodních par obsažených ve vzduchu a největším možným množstvím par při dané teplotě. Vyjadřuje se v procentech. Relativní vlhkost se vypočítá jako podíl absolutní vlhkosti vzduchu ku největší možné absolutní vlhkosti vzduchu při dané teplotě.
Pro vlhkost platí, že čím vyšší je teplota vzduchu tím více vodních par může vzduch pojmout a naopak při ochlazování vzduchu se zvyšuje relativní vlhkost vzduchu, aniž by se měnilo absolutní množství vody ve vzduchu a naopak.
Vlhkost vzduchu patří k velmi důležitým kvalitativním parametrům vnitřního prostředí zásadně ovlivňujícím naše zdraví.
Vysoká relativní vlhkost vzduchu vyvolává mnoho nepříjemných a nebezpečných efektů: výskyt plísní na zdivu hlavně v oblastech takzvaných tepelných mostů, tedy oblastí kde je z nějakého důvodu nižší tepelný odpor zdiva a tedy i nižší teplota, dochází zde ke kondenzaci vzdušné vlhkosti. Následně dochází i k poruše omítek a zdiva, nábytku, dřevěných konstrukcí a samozřejmě ke zhoršení mikroklimatu spojeným se zdravotními riziky. K tomuto jevu dochází například ve starších nedobře odizolovaných rodinných domcích popřípadě v objektech, kde dojde k výměně starých oken za nová podstatně těsnější a tyto objekty nejsou vybaveny odpovídající ventilací.
Opačným případem bývá zejména v období topné sezóny nízká vlhkost vnitřního vzduchu.
Vlhkost vzduchu nižší než 40% relativní vlhkosti již způsobuje vysychání sliznic a dýchacích cest. Má to vliv i na vyšší náchylnost k nemocem z nachlazení. Příčinou je nízká teplota venkovního vzduchu, který obsahuje malé množství vodních par. Vyvětráním například otevřením okna dojde ke vpuštěním chladného venkovního vzduchu do teplé místnosti, jeho teplota potom vzroste a to má za následek další snížení jeho relativní vlhkosti. Ke stejnému efektu dochází ohřevem nasávaného vzduchu při ventilování ventilačním zařízením popřípadě použitím jednotek se zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu. Vysoká účinnost rekuperace tepla často vede k tomu, že uživatelé nechávají zařízení trvale běžet i v případech, kdy to není třeba, například i v nepřítomnosti osob ve větraném prostoru. Ohřevem chladného venkovního vzduchu dojde k velkému poklesu relativní vlhkosti vstupního vzduchu a navíc vnitřní vzduch s vyšší relativní vlhkostí se z větraného prostoru odsává ven. To má za následek pokles relativní vlhkosti vnitřního vzduchu i pod 30%.
Pomocí je instalování dodatečných zdrojů vlhkosti, jako jsou pokojové květiny, akvária podobně, popřípadě použití zvlhčovačů vzduchu.
Doporučovaná relativní vlhkost vzduchu, která s sebou nese dobrý pocit pohody samozřejmě spolu s teplotou v okolí 20 °C, je okolo 50 %. Takové prostředí působí příznivě na naše sliznice, které jsou pak více odolné proti infekcím.
Pro měření relativní vlhkosti využijeme např. modul C-AQ-0006R.