4 příklady, jak vybrat správný typ čidla do každé místnosti:
Obecně známým pojmem, co se týče okamžitého posouzení kvality vnitřního vzduchu z hlediska toho, jak je vydýchaný, je koncentrace oxidu uhličitého (CO2). Pojem je dnes dobře známý a blízký jak koncovým zákazníkům, tak zejména lidem, kteří se pohybují v oblasti problematiky větrání a vzduchotechniky.
POZOR, ne všude je jeho měření ovšem vhodné.
Jaké čidlo zvolit v konkrétních prostorech?
Níže jsou uvedené čtyři nejčastější případy.
1. příklad: Tzv. vydýchaný vzduch
V prostoru se často pohybují/pobývají lidé. Příkladem takovýchto prostor můžou být:
- ložnice, dětské pokoje
- obývací pokoje
- kanceláře
- zasedací místnosti
- školní třídy
- nákupní centra
- kina, divadla
- …
Všude ve výše zmíněných prostorech postupně stoupá (mimo jiné látky) koncentrace oxidu uhličitého vlivem procesu dýchání pobývajících lidí. Do takovýchto prostor je nejlepší volbou čidlo monitorující koncentraci CO2. To je díky optickému senzoru dostatečně přesné a dlouhodobě stabilní.
Situace by tam pak mohla vypadat zhruba tak, jak je vyobrazeno na grafu níže.
2. příklad: Tělocvičny, fitcentra, šatny, toalety
Dalším příkladem prostoru, kde je potřeba pro volbu optimálního typu čidla nejprve určit převažující zdroj znečištění vzduchu, jsou třeba tělocvičny, fitcentra, šatny nebo toalety.
Často se jedná o dost velký prostor na to, aby ho lidé vydýchali, případně tam pobývají relativně krátkou dobu. Přesto tento prostor během svého pobytu, díky specifické aktivitě, znečistí. V takovém prostoru pak může být koncentrace CO2 na relativně dobré úrovni, ovšem vzduch je pocitově jednoznačně znečištěný a je potřeba větrat.
Ve výše uvedených prostorách tedy může převažovat jiný zdroj znečištění nad standardním procesem dýchání. Pokud bychom zde umístili čidlo CO2, nemuselo by ukázat nijak významně vysoké hodnoty koncentrace, i když znečištění je jednoznačně patrné při vstupu do takového prostoru.
Převažujícím, lépe vypovídajícím, indikátorem o znečištění vzduchu jsou totiž tzv. VOC neboli těkavé organické látky (angl. Volatile Organic Compounds). Situace v takovém prostoru by pak mohla vypadat zhruba, jak je vyobrazeno na následujícím grafu.
Vhodně umístěné čidlo VOC skvěle vyřeší problém s odéry a zápachy.
3. příklad: Další zdroje zápachů a odérů
Třetím typem prostoru, ve kterém je třeba sledovat kvalitu vzduchu, jsou prostory, kde se nacházejí další významné, převažující zdroje znečištění vzduchu mimo těch, které způsobují lidé zde pobývající. Obvykle jsou to i nějaké další materiály či technologické procesy v daném prostoru jako:
- vaření a smažení
- různé technologické procesy
- výpary z nábytku a koberců
- výpary z čisticích prostředků
- výpary z parfémů, vonných svíček, …
- výpary z nátěrů, podhledů
- …
Tyto výpary a odéry jsou pak hlavní příčinou nepříjemných pocitů spojených s vydýchaným vnitřním vzduchem – ztráta koncentrace, únava, bolesti hlavy až závratě nebo i nevolnost a také spadají do kategorie VOC.
Příkladem takovýchto prostor můžou být:
- profesionální kuchyně, restaurace
- závodní kuchyně
- nově postavené/zrekonstruované domy a budovy (o tom více zde)
- principiálně prostory, kde se pracuje s chemikáliemi
- …
Zde bychom mohli uvést stejný graf jako v bodě 2, proto se zde nejlépe hodí čidlo těkavých organických látek VOC.
4. příklad: Vysoká vlhkost
Mezi další důležité ukazatele kvality vnitřního vzduchu samozřejmě spadá relativní vlhkost vzduchu. To se týká hlavně koupelen, ale třeba i kuchyní nebo prádelen.
V takových prostorách bez správného odvětrávání se poměrně rychle mohou začít tvořit, zejména v zimním období, plísně v rozích, ve spárách na oknech a podobně. Na kovových věcech se může objevit rez.
Efektivně řízené větrání daného vhodně umístěným čidlem vlhkosti vzduchu tento problém obvykle uspokojivě vyřeší
Článek je zpracován dle informací firmy Protronix, českého výrobce čidel kvality vzduchu, další informace včetně sortimentu dodávaných čidel naleznete na jejich webu cidla.cz.